Evě ta slova zněla zvláštně: začneme. Eva ležela s pokrčenýma roztaženýma nohama na gynekologickém křesle a čekala další kolo trápení. Tak proč ten výraz, že začneme? Vždyť už jí ta doktorka ponižuje od vstupu do ordinace. Eva se nicméně snažila uvolnit, zhluboka dýchala. Doktorka jí zběžně prohlédla vaginální vchod a oproti očekávání ji velmi měkce rozevřela prsty v rukavici. Nebylo to nějak mimořádně příjemné, ale Eva čekala velmi hrubé zacházení a doktorka najednou byla velmi jemná. Tedy velm